Zrcadlení – 5 kroků jak skrze sebe změním tebe

Tenhle článek je taková moje veřejná terapie a trochu se bojím ho publikovat. Ale kdo se bojí, nesmí do lesa, tak jdeme na to!

Když musím, tak nechci!

Zrovna dneska ráno mi to znova došlo, když jsme s Ondrou jeli do školky a já byla celá taková uhoněná a s velkým Uf! jsem vydechla a sedla konečně na sedadlo, že teda mám oba kluky oblečený a dostala jsem je konečně do auta. A v tom Ondra: “Neci do školky” a já jen: „Jakto? Vždyť ses tam včera tak těšil!“

A pak mi to docvaklo: Jak se může těšit, když vidí mámu, jak celá ufuněná jede do školky, jen aby to už měla za sebou. Tak jsem se pokusila přešaltovat a začala komentovat hezké věci okolo a zazpívali jsme si písničku. Prostě jsem se řízeně nakazila tou dětskou radostí a rázem šel Ondra do školky s úsměvem. Upřímně mám velkou radost, že jsem dospěla do této fáze, kdy se umím zastavit a zamyslet se nad sebou i uprostřed ranního shonu.

Výčitky vůči druhému otočit na sebe

Docela dlouho mi trvalo, než jsem si přiznala, že svět okolo mě je velké zrcadlo, do kterého se dívám. On je to totiž docela často nepříjemný pohled na ten vlastní škleb. Když jsem si ale přiznala, že pokud mě něco vytáčí, znamená to, že bych v dané věci měla na sobě zapracovat, zjistila jsem, že se můžu stát terapeutem sama sobě. Zákon rezonance opravdu funguje stoprocentně.

Asi před rokem se mi dostala do ruky knížka Princip stínu od R. Dahlkeho, která je skvělým koučem, nebo spíš terapeutem pro každého čtenáře, pokud přistoupí na to psát si postřehy ke svým stínům.

Hra se zájmeny

Ráda bych tady sdílela jedno jednoduché cvičení, které mi otevřelo oči v mnoha každodenních situacích. Jde o to, že si vezmete nějaký případ, kdy vás něco vytáčí. Třeba mě štve, když si můj muž na mě stěžuje kamarádům, že dělám něco špatně. A teď to přijde: otočím to na sebe jako to pomyslné zrcadlo: Já si na něj stěžuju kamarádkám, jak on dělá něco špatně. Není to moc milé, ale když se nad tím zamyslím, je to pravda.

V dalším kroku to otočím sama na sebe: Já si stěžuji sama na sebe, že dělám něco špatně. A v posledním kroku dovnitř na toho druhého: On si stěžuje sám na sebe, že dělá něco špatně.

Radši si to píši na papír, černé na bílém mi to pak dojde líp a navíc se k tomu můžu vrátit a znovu popřemýšlet o dalších souvislostech. Pak si ke každému kroku napíšu ještě, co přestanu dělat a naopak co začnu dělat jinak.

V mém případě na to jdu takto:

a) Štve mě, že si můj muž na mě stěžuje kamarádům.
(S tímto nejde moc dělat, protože můžu změnit vždy jen sebe! Změní se to, až zapracuju na svém stínu v bodu b) a c).

b) Já si na něj stěžuju kamarádkám, jak on dělá něco špatně.
• Přestanu si na něj stěžovat.
(Předsevzetí, které se asi nebude plnit úplně snadno.)
• Začnu o něm mluvit hezky.
(Třeba, že rád pohlídá kluky, když si chci jít zaběhat. Nebo že nosí dříví ke krbu.)

c) Já si stěžuju sama na sebe, že já dělám něco špatně.
• Přestanu říkat: „Já jsem ale blbá!“ když něco zvořu.
• Když se mi něco nepovede, řeknu si: „Hm, tak příště to udělám líp.“

d) On si stěžuje sám na sebe, že dělá něco špatně.
• Přestane sám sobě nadávat, že dělá věci špatně, až se změním já.

Jak dlouho trvá, než se začne něco viditelného dít?

Respektive, kdy dosáhnu toho, že změním toho druhého? Mně to dost překvapilo, protože stačily tři dny, kdy jsem se vědomě snažila plnit předsevzetí v bodech b) a c) a hned se změnil přístup na druhé straně v bodech a) a d). To bylo v jiné věci, která mi vadila. Ta co uvádím, na té jsem začala teď teprve pracovat, tak mi držte palce.

Takže pojďme na to:

1) Ještě dnes si napište na papír, nebo třeba do poznámek v mobilu, nebo počítači, co vás štve.
Klidně hned to první na co si vzpomenete, nebojte, na další témata se taky dostane.

2) Rozepište to dle příkladu nahoře – hra se zájmeny:
a) někdo dělá něco špatného mně, b) já dělám to samé špatné tomu druhému, c) já dělám to špatné sama sobě, d) ten druhý dělá to špatné sám sobě.

3) Pak si napište, jak ZMĚNÍTE SEBE v bodech b) a c)
(Konkrétně: Přestanu dělat/ říkat…doplňte; Začnu dělat/říkat…doplňte)

4) Udělejte to ještě DNES, protože předsevzetí, která máte v plánu začít plnit od zítra, nikdy nezačnete.

5) Vydržte alespoň 21 DNÍ, aby se z Vašeho chování stal návyk. Napište si do kalendáře datum, do kdy to máte „vydržet“, pak už se vám nebude chtít přestat.

Pusťte se do toho, stojí to za to!