Vánoční hledání klíčů

Jeden krásný vánoční příběh…

…chci s děckama vyzvednout poslední dva dárečky. Tak oblíknu staršího skoro-tříleťáka, nabalím mladšího 4-měsíčňáka a hurá dolu k autu. Jenže, kde jsou klíče? Hmm, hledám v kapse od bundy – nejsou, v kabelce – nejsou, v přebalovací kabele – nejsou. Mží, docela hustě, mimino pobrekává v autosedačce, uf! Tak přes něj dám plínu, a běžím nahoru podívat se po bytě. Vytřeno – vteřinu váhám – ale kašlu na to, zouvat se nebudu. Polička, nic, na baru nic. Náhradní klíč nemáme, takže jdeme zase domů, dárky asi nebudou.

Bylo v plánu obě děti uspat cestou. Tak jdu dát mimčo do kočárku, a uhoupat. Starší se mnou chvilku bloumá zahradou a pak mi řekne:„Ci babice“ [chci k babičce]. Tak jo, tak se babičky zeptáme, jestli má chvilku. Má, tak dobrý. Mimčo v kočárku usnulo, starší je u babí a já můžu v klidu hledat ty klíče, teda správně bych měla říct v klidu najít, že jo, abychom se dobrali správného výsledku.

Celý den hledám, a nic. Musí tu někde být, vždyť jsem přece včera večer přijela, zaparkovala, natřikrát vynesla auto (věci, mimino, staršího) a pak ho dokonce zamkla, neb je auto zamčené. Tak můžou být jedině na chodníku, na schodech, nebo někde doma. Prohledala jsem celý byt a díky tomu i předvánočně uklidila – juchů, nakonec se mi to povedlo i těma dětma. Ale klíč nikde.

Druhý den se zapojil i můj muž, protože jsem začala mít ten pocit, že i kdybych na ně zírala, tak je neuvidím. Začali jsme probírat varianty jako kolik bude stát nový a jestli není v koši (tuhle variantu jsem neměla sílu připustit, v tom se prostě hrabat nebudu).

Najednou na mě můj muž zavolá: Mařenko, to si děláš srandu!
Já: Máš ho? Jo?! Kde byl, prosimtě?
Můj muž: No, to se pojď podívat!

A tak jsem šla, víte, kde byl? Hádejte!
Trochu mi to připomíná, jak zloději hledají celoživotní úspory u někoho doma, první jdou pod koberec pod nohu skříně. A tak ten klíč od auta si celou dobu hověl na botníku, jen lehce zahalený šálou. Kdo hledá, bude pořád hledat! 

Vánočním karambolům je tímto doufám konec. Stresy kolem štědrovečerní večeře a rozbalování dárků mě po tomto už nerozhodí… 

Přeji krásné, klidné Vánoce všem!

 

About Marie Vacíková 13 Articles
Věřím, že je potřeba najít způsoby jak si život zjednodušit. Ráda pátrám po podstatě věcí. Proto třeba věřím, že porod nemá bolet. Také věřím, že děti rozumí všemu, co říkáme už od narození. Věřím, že vše okolo sebe můžeme změnit, když víme jak na to. Napsala jsem pro rodiče E-book 7 tipů jak mluvit s dětmi, aby rády spolupracovaly. Jsem mamka dvou synků, kteří mě učí, že svět okolo nás je jedno velké zrcadlo, a tak se na nás šklebí stejně jako my na něj. Můj příběh si můžete přečíst zde >>

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*